Včelařství nikomu neškodí...
Včelařství nikomu neškodí, naopak poskytuje milou zábavu, a je-li rozumně provozováno, přináší za určitých podmínek značný užitek. Včelařství z pohledu národohospodářského zasluhuje náležitou pozornost. V ekonomickém hodnocení má chov včel oproti chovům ostatních hospodářských zvířat některé odlišnosti. Hlavní význam včel je v působení ekologickém, jež spočívá v opylení kvetoucích cizosprašných rostlin. Bez včel by z naší planety zmizely rostliny, které se bez opylení včelami neobejdou. Zánikem těchto rostlin by byl odsouzen k vymření soliterní hmyz, četní ptáci a další druhy živočichů. Chov včel má proto nezastupitelné místo v zemědělství a lesní výrobě, a také při uchování a tvorbě krajiny. V přímých včelích produktech (tj. med, pyl, atd.) je přínos včelařství jen 10 - 20 %. Zbývajících 80 - 90 % připadá na opylení hmyzomilných kulturních i planě rostoucích rostlin. Celospolečenský význam včel tak nelze vlastně ohodnotit měřítky tržní ekonomiky.
Dnes ve století techniky nacházíme více jak kdykoliv před tím opravdovou radost z fascinujícího života a shonu včel, s nimi se dostáváme do bezprostředního spojení s přírodou a vnímáme je jako symbol píle, čistoty, spořivosti a dokonale organizovaného společenství. Učí nás rozumně si rozdělit čas a zodpovědně se rozhodovat.
Naše krásná česká vlast má veškeré podmínky pro zdárné včelaření. Mírné podnebí, hojnost lesů a úrodných niv, značné množství bystřin, potůčků a řek. Zde může včelařit každý. Nemusí vlastnit hektary polí, stačí, má-li jen několik metrů půdy, kam by postavil úly. Koupit úly a vyzdobit jimi zahrádku, to by rozhodně nestačilo. To je teprve první krok. Včelař musí pozorovat život včely, její vývoj a její potřeby. Teprve po létech včelaření dosáhne nezbytné praxe. Postupuje-li ruku v ruce teorie s praxí a dostává-li se tomu požehnání shůry v podobě příznivého počasí, pak je včelařova námaha zúročena.
Pozoruješ-li včely, veškerou jejich činnost uvnitř i vně úlu, musíš je obdivovat a radovat se z nich. Za krásných dnů, když všechno kvete, uvidíš, jak včela s ohromným nákladem pylu a nektaru, unavená a těžko oddychující, dopadá na česno, a hned spěchá do úlu, aby tam náklad uložila, a bez oddychu úl opět opouští. Za snůškou nalétá často až 100 km denně. Můžeš pozorovat, jak včela statečně brání svůj dům, své zásoby a svou matku - královnu před nepřítelem, a než by se poddala, obětuje i svůj život. Můžeš pozorovat zármutek včel, když pozbudou matku, jak lítostně truchlí.
Rozesměješ se, když vidíš člověka, kterého pronásleduje včela, jak se komicky pohybuje, rukama šermuje a vyráží ze sebe výkřiky, někdy až nelidské skřeky. Kdo by se snad ani slonů nebál, před včelím žihadlem zbaběle utíká.
Jen včelař ví, jaká je to radost, když přijde čas sbírání krásných rojů, sklizeň zlatého medu, odebírání pylu, propolisu a mateří kašičky. Včela nám nabízí ve svých produktech nejhodnotnější přírodní dary a lidstvo je po tisíciletí úspěšně používá. S nárůstem onemocnění člověka, uštvaného honbou za penězi, za pofidérním štěstím, se současná věda také zabývá seriózním výzkumem včelích produktů a jejich významem pro zdraví člověka. K odstranění škod napáchaných civilizací se hledají léky, ačkoliv prevence by byla mnohem efektivnější. Víra, že věda dá lidstvu šťastný směr života, je pověrou. Vztahy mezi lidmi si musí upravit lidé sami, především citem, kterého není nikdy dost. Svým chtěním a svým myšlením řídí lidé osud celého života na Zemi stejně jako osud vlastní, a nevědí o tom. Podporují rozkvět nebo odumírání, mohou v dokonalé harmonii dosáhnout výstavby nebo docílit takového zoufalého zmatku, jaký je nyní. Místo, aby rozumně pracovali na výstavbě, plýtvají jenom zbytečně časem a silami na mnohé pomíjivé nicotnosti. Prostředky k prevenci a nápravě škod na duši člověka je třeba hledat v přírodě. Snažme se zachovat dalším generacím člověka jako bytost tělesně zdravou, duševně vyrovnanou a šťastnou. Než se odnaučíme nemoci zbytečně produkovat, mohou nám pomoci včelí produkty jako lék.
Včela nepostradatelná pro zdravou a neporušenou přírodu tím více zavazuje všechny včelaře, kterým se stalo včelařství oknem do přírody a které včela naučila tím oknem vidět.
Autor: Richard Citnar
Včelařství nikomu neškodí, naopak poskytuje milou zábavu, a je-li rozumně provozováno, přináší za určitých podmínek značný užitek. Včelařství z pohledu národohospodářského zasluhuje náležitou pozornost. V ekonomickém hodnocení má chov včel oproti chovům ostatních hospodářských zvířat některé odlišnosti. Hlavní význam včel je v působení ekologickém, jež spočívá v opylení kvetoucích cizosprašných rostlin. Bez včel by z naší planety zmizely rostliny, které se bez opylení včelami neobejdou. Zánikem těchto rostlin by byl odsouzen k vymření soliterní hmyz, četní ptáci a další druhy živočichů. Chov včel má proto nezastupitelné místo v zemědělství a lesní výrobě, a také při uchování a tvorbě krajiny. V přímých včelích produktech (tj. med, pyl, atd.) je přínos včelařství jen 10 - 20 %. Zbývajících 80 - 90 % připadá na opylení hmyzomilných kulturních i planě rostoucích rostlin. Celospolečenský význam včel tak nelze vlastně ohodnotit měřítky tržní ekonomiky.