Dělnice dělají ve včelstvu prakticky úplně všechno. A navíc v případě potřeby může každá dělnice kdykoliv převzít jakoukoli jinou práci. Je dlouhá 12 - 14 mm, váží okolo 100 mg a její vývoj v buňce trvá 21 dní. 10.000 včel váží tedy zhruba 1 kg. Ve vrcholné fázi svého vývoje může jedno včelstvo čítat až 100.000 jedinců a vážit i 10 kg. Běžně je to ale kolem 50 - 80.000 všech včel (dělnic, trubců a matky).
Za ideálních okolností projde dělnice po vylíhnutí těmito stádii:
Létavka se vydává na pastvu už při teplotě zhruba 12°C a z jednoho letu přináší najednou asi 40 mg nektaru nebo medovice, případně 3-15 mg pylu. Na jeden kilogram pylu musí včely nanosit kolem 50 000 párů rousků. Aby vznikl 1 gram medu, potřebují včely navštívit přibližně 7.000 květů. Jedna včela za svůj život nasbírá přibližně půl čajové lžičky medu. Kvůli 1 kg medu uletí včely 280.000 km, tj. 7x kolem rovníku. Zahuštění sladiny (nektaru) trvá přibližně 108 hod., tj. 4 a půl dne. Letová rychlost je okolo 8 m/s (tj. asi 29 km/hod.), letový rádius je okolo 3-5 km a na vzdálenost 2 km a zpět spotřebuje během letu 1,6 mg sladiny. Po návštěvě květů přenáší na svém těle 2 až 2,5 milionu pylových zrn, které za letu z chloupků svého těla sčesává prostředním párem nohou, přidává k nim výměšky svých žláz s trochou nektaru a takto vzniklé rousky ukládá do pylových košíčků na zadním páru nohou. K vytvoření jednoho páru pylových rousků musí navštívit asi 80 květů. Silné včelstvo může za den donést až 1 kg pylu. Do buňky v zásobním plástu uloží asi 0,3 g pylu, což postačí k výživě plodu 2 nových včel. V buňce hlavou udusává přidávaný pyl a na závěr ho pokryje medem, aby mléčně zkvasil a byl stravitelný. Za rok spotřebuje včelstvo jen pro sebe 24 až 36 kg zpracovaného pylu a 70 kg medu. Množství vody, které musí včelstvo do úlu donést, se za rok pohybuje kolem 150 litrů.
Zimní včely, líhnoucí se počátkem července a pak průběhu podletí (srpna) a částečně září, naopak žijí mnohem déle. Jejich úkol je ve včelstvu jiný a z toho důvodu se jim i vytváří tukové tělísko, které jim pomáhá přečkat celou zimu. Dožívají se tak 6 až 8 měsíců i více. Jejich úlohou je po celou zimu zahřívat matku a na jaře pečovat o nový plod. Žijí déle, protože v zimě nevyletují a nemusejí přinášet 
potravu. Létání je pro včely velmi namáhavé.
Občas se stane, že včelstvo ztratí matku. Když chybí matka, chybí i feromon, který kromě jiného brání dělnicím v kladení vajíček. A když ve včelstvu ještě navíc nejsou žádná oplozená vajíčka ani vhodné larvičky, z kterých by si mohli včely vychovat matku novou, pak se stane, že vajíčka začne klást dělnice. Jenže dělnice nemůže klást vajíčka oplozená, tak jako matka, a proto se z takových vajíček líhnou jen samí trubci. Takové dělnici říkáme - trubčice. Trubci ale nemohou vytvořit plnohodnotné včelstvo, jelikož nepracují a pilné dělnice pomalu hynou a nové se nelíhnou. Tak se stane, že po krátké době přestává být včelstvo životaschopné, protože v něm chybí právě dělnice, které by přinášely nektar a pyl, krmily plod, čistily úl a bránily ho před napadením a včelstvo jako celek zahyne.