6. JAK SE CHOVAT, KDYŽ SE VČELA ZLOBÍ

     Zklidníte-li své pohyby, včela často bez bodnutí odletí. Výborný manévr pro zmatení orientace včely je, když se obtěžovaný člověk protáhne nějakým keřem nebo živým plotem. Včelu zamotanou ve vlasech je lepší energicky rozmáčknout dlaní. Do té doby pobytu ve vlasech je neustále bombardována elektrickými výboji, které vznikají vzájemným třením vlasů o sebe (pak i prohrabováním hlavy rukama). Potom včela míří za teplem k pokožce a bodne. Zpravidla není možné ji z vlasů vyprostit, aniž by jí člověk neublížil. Žihadlo zůstává i po vbodnutí živým orgánem, zavrtává se hlouběji a do rány se postupně přečerpává jed z jedového váčku. Žihadlo je třeba co nejdříve odstranit vyškrábnutím tak, abychom nevytlačili obsah jedového váčku. Místo vpichu lze potřít cibulí, čpavkem, medem, Fenistil gelem a přiložit na ně studený obklad. Včelaři požívají ke zklidnění včel kuřák.

Jak žihadlu předejít při náhodném setkání se včelou?

• Včelí úly obcházejte obloukem. U většiny včelstev stačí 5 metrů, někdy je potřeba více.
• Agresivita včel se během roku mění - největší je v červenci a srpnu.
• Když už kolem úlů projít musíte, jděte zezadu (ne před česny!). Zvolna, plynule a bez trhavých pohybů. Ale to strach někdy nedovolí... Tak můžete zkusit taktiku "kdo uteče, vyhraje" - ale pak utíkejte hodně rychle a ještě dostatečně dlouho. A pokud možno členitým terénem (křoví, les apod.).
• Osamocená včela - třeba na květu - sama od sebe agresivní nebývá. Má spoustu práce a navíc není ve hnízdě, které je třeba bránit. Pokud na ni nešlápnete, nezasednete ji anebo jinak nezmáčknete, nemá důvod vás píchnout.
• Chodíte-li rádi bosky, berte prostě žihadlo jako součást života.
• Nenechávejte neuklizené sladkosti kolem sebe. Zejména v červenci a srpnu jsou včely "slídivé" - v přírodě se tenčí zdroje nektaru či medovice a včelky hledají, kde by co uzmuly. Sladké věci je lákají - a není nic horšího, než cumlat lízátko s přilepenou včelou...
• Včely mají vybudovaný instinkt útočit na cokoliv chlupatého, tmavého a smradlavého, co se pohybuje poblíž úlu (medvěd). Černý svetr doplněný voňavkou či opileckým dechem působí obdobně. Velkou zajímavostí jistě také je, a málokdo to možná i ví, že včely nemají rády banánové aroma!!! Takže rovněž platí, že vůně banánu, či potřísnění oděvu od něho, včely dráždí k útoku. 

Co dělat, když už mě včela bodla?

• Předejděte bodnutí dalších žihadel!
• Žihadlo co nejrychleji odstraňte z kůže - jed se do ní uvolňuje postupně. Nevyndávejte jej ale uchopením za jedový váček mezi palcem a ukazovákem - vymáčknete si všechen jed do kůže... Seškrábněte jej - třeba nehtem.
• Tak - a co teď? Přiložit rozříznutou cibuli? Nebo potřít octem? "Babských" rad je mnoho - pokud vám fungují, použijte je. I placebo umí léčit. A navíc - není nad vůni cibule s octem... Jedna stará rada také říká, vezmi hrst hlíny (té je všude dost) a potírej s ní místo vpichu (neměl by se objevit otok a bolest by měla brzy ustoupit.)
• Studená voda či ledování zmírňuje otoky obecně. Pokud nejste alergičtí, otok zmizí bez následků i sám od sebe.
• Pokud alergičtí jste a víte to, jednejte podle rad vašeho lékaře. Pokud je vaše alergická reakce život ohrožující, je dobré o tom informovat vaše okolí a mít u sebe kromě léků i kartičku s instrukcemi pro náhodné kolemjdoucí.
• Pokud vás ještě včela nikdy nebodla (mimochodem - co se nechat pro jistotu píchnout před vrátnicí nemocnice...?) a poté se vám začíná dělat nevolno, otok se rozšiřuje, špatně se vám dýchá, ... Tak asi alergičtí jste. Zavolejte si pomoc - nejdřív někoho z okolí a pak společně rychlou záchrannou službu.
• Otok velký jako dvě vaše dlaně, který zmizí do dvou dnů, je ještě normální reakce.
• Bodnutí do oka, krku, úst a podobných problémových partií věnujte zvýšenou pozornost. Dopřejte si klidu. Ledujte anebo alespoň chlaďte. Je dobré být pod dohledem, který případně přivolá rychlou záchrannou službu.
• Léky na alergické reakce (antihistaminika) jsou i volně prodejné - řiďte se informacemi v příbalovém letáku. Proti svědění lze koupit v lékárně gel.

Co dělat při masivním útoku mnoha včel?

     Občas se stane, že včely zaútočí hromadně. Naštěstí u nás nejsou africké ani afrikanizované včely, ale i tak se to stává. Například při sečení trávy před česny, převržení úlu, kácení stromu s včelím hnízdem atd. V těchto případech včely doslova "tečou" česnem ven a "zadečky napřed" letí na vetřelce...

• Okamžitě utečte pryč! Nepočítejte s tím, že se včely jen tak uklidní, když se nebudete hýbat...
• Chraňte si oči, dýchejte nosem, neotvírejte ústa. Nosíte-li brýle, sundejte je - včely se často dostanou mezi sklo a oko a než najdou cestu ven, bodnou...
• Procházejte záměrně křovím tak hustým, aby jím včely proletěly jen s obtížemi. Pokud nejste v členitém terénu, ale například na louce, utíkejte rovně někam, kde křoví je. Anebo hodně daleko. Kličkování prodlouží cestu jen vám, včely letí rovně.
• Pokud z nějakého důvodu opravdu nemůžete utéct: Někde stranou si rychle klekněte na zem, hlavu s rukama na obličeji a uších schovejte mezi kolena, utěsněte prostor kolem obličeje, dýchejte nosem. Můžete-li, schovejte se v této pozici pod plachtu nebo bundu. Ale ne pod nic chlupatého! Počkejte, až útok přestane. I tak to ale bude bolet - útěk je lepší.
• Jakmile budete dostatečně daleko (už nepřilétávají další včely), začněte je jednu po druhé zabíjet. Rozzuřené včely útočí obvykle tak dlouho, dokud nebodnou - a potom umírají. Pokud je stihnete zabít před tím, než vás bodnou, včela bude mrtvá tak jako tak a vy si ušetříte žihadlo.
• Literatura se různí v počtu žihadel, která dospělý člověk bez problému přežije. Nicméně je to v řádu stovek. Je dobré být v klidu, pod dohledem, pít nealko nápoje a případně volat rychlou záchrannou službu.
• Pokud jste před úlem nechali nějaké věci (kosu, sekačku, pilu ...), nespěchejte s vyzvednutím. Na jistotu tam bude klid večer, obvykle ale už za 1-2 hodiny. Pozor - včely se podruhé vydráždí snáz.