8. BARVY - CO VČELA VIDÍ
Včela vidí zhruba stejné barvy jako my, s tím rozdílem, že vidí i také ultrafialové paprsky. Když vyletí z úlu, orientuje se podle polohy slunce. Je nejcitlivější na bílou, černou, fialovou, žlutou, oranžovou a modrou barvu. Pro orientaci včel ale není až tak důležitá barva úlu, jako spíše geometrické tvary namalované na čelní stěně úlu. Kupříkladu bychom neměli používat zelenou a červenou barvu. Včelky obě tyto barvy totiž vnímají jako barvu černou. Kdybychom tedy postavili vedle sebe úl s červeným letákem nebo stěnou a hned vedle se zeleným, způsobili bychom před česny těchto dvou včelstev pěkný zmatek. Příroda tuto hru s barvami ale ještě více zdokonalila různorodostí zbarvení květů a třeba i jejich vícebarevností. Rostlina tak svými barvami květů včelu přímo láká a z barev někdy i vytváří v očích včely přímo přistávací dráhu.
Barva ale není jediná věc, která včely přitahuje. Když se včela vydá za sběrem nektaru do řepkových polí, není to jen pro jejich žlutou barvu, ale láká ji i vůně květů.
Med nemá pokaždé stejnou barvu. Barvu medu a jeho chuť ovlivňuje nejen typ odrůdy a květů, ale také počasí. Ještě před nedávnem měla 
každá oblast svůj vlastní typický med. V dnešní době intenzivního zemědělství „standardizovaného“ ve všech krajích vede tento způsob pěstování monokultur k jednotnosti barvy medu. To kupujícímu zákazníkovi vyhovuje. Je to ale škoda. S barvou medu je to složité i při jeho postupné krystalizaci. A přitom krystalizace medu je známkou jeho nejvyšší kvality. Zákazník kupující med ho má nejraději v tekutém stavu, ve kterém vyniká právě jeho barva. Ale neustálým a hlavně neodborným a nešetrným rozehříváním zkrystalizovaného medu jsou tak ničeny látky (především enzymy), kvůli kterým med kupuje. Přitom si stačí jen uvědomit, že med je potravina, která neustále zraje a že na oko drobné estetické nedostatky zkrystalizovaného medu jsou jen krystalky glukózy, které se tvoří ve fruktózové suspenzi vlivem vzduchových bublinek. Ale vraťme se ještě na chvilku zpátky k barvě květů některých rostlin a následné barvě medu z jejich nektaru podle ročních období, a pokud jsme schopni vytočit med donesený právě jen z těchto rostlin:
JARO Barva květů Barva medu
Trnka a třešeň ptačí Bílá Světle žlutá
Jabloň Bílá Světle žlutá
Pampeliška Žlutá Žlutá
Řepka Žlutá Bílá
Akát Bílá Průzračná
Vojtěška Purpurová Světle žlutá
Hloh Bílá Jantarová
LÉTO Barva květů Barva medu
Maliník Bílá Světle hnědá
Lípa Žlutá Běložlutá
Vojtěška Purpurová Světle žlutá
Pampeliška Žlutá Žlutá
Svazenka Modrofialová Světle hnědá
Jetel Bílá Světle hnědá
Slunečnice Žlutá Žlutá
Ostružiník Růžová Bílá
PODZIM Barva květů Barva medu
Vřes Červená Červenohnědá
Břečťan Zelenožlutá Světlá
Ostružiník Růžová Bílá
Hořčice Žlutá Světle žlutá
V létě může výslednou barvu medu změnit právě probíhající medovicová snůška. Takže například původně jednodruhový med ze slunečnice namíchaný s medovicí dostane krásnou hnědou barvu. V zimním období už o žádné snůšce nektaru v podnebním pásmu České republiky nemůžeme mluvit vůbec. Vzhledem k teplotám jsou včely staženy v zimním chomáči a přečkávají tak zimu do prvních jarních dní.
Včela vidí zhruba stejné barvy jako my, s tím rozdílem, že vidí i také ultrafialové paprsky. Když vyletí z úlu, orientuje se podle polohy slunce. Je nejcitlivější na bílou, černou, fialovou, žlutou, oranžovou a modrou barvu. Pro orientaci včel ale není až tak důležitá barva úlu, jako spíše geometrické tvary namalované na čelní stěně úlu. Kupříkladu bychom neměli používat zelenou a červenou barvu. Včelky obě tyto barvy totiž vnímají jako barvu černou. Kdybychom tedy postavili vedle sebe úl s červeným letákem nebo stěnou a hned vedle se zeleným, způsobili bychom před česny těchto dvou včelstev pěkný zmatek. Příroda tuto hru s barvami ale ještě více zdokonalila různorodostí zbarvení květů a třeba i jejich vícebarevností. Rostlina tak svými barvami květů včelu přímo láká a z barev někdy i vytváří v očích včely přímo přistávací dráhu.
