Odborné informace
Tisk článku

Význam a způsob značení včelích matek

Význam a způsob značení včelích matek     Důvodů proč značíme matky ve včelstvech je několik. Především je to užitečné při jejich hledání mezi dalšími mnoha tisíci včelami, když potřebujeme např. vložit mateří mřížku, vytvořit oddělek a podobně. Dále hlavně u chovatelsky cenných matek je jejich označení důležité pro zjištění, zda je ve včelstvu taková matka skutečně přítomna a ověření její totožnosti při další plemenářské práci.

Podle konkrétní matky také hodnotíme vlastnosti celého včelstva:Význam a způsob značení včelích matek

1. užitkovost (medný výnos)
2. doprovodné vlastnosti - mírnost
                                            - sezení včel na plástu
                                            - rojivost
                                            - jarní rozvoj
                                            - čistící pud

Matky se značí každý rok jinou barvou dle mezinárodních pravidel 5 různými barvami:

Barvy matek
BÍLÁ 2011 2016 2021 2026
ŽLUTÁ 2012 2017 2022 2027
ČERVENÁ 2013 2018 2023 2028
ZELENÁ 2014 2019 2024 2029
MODRÁ 2010 2015 2020 2025

    Opalitová značka s číslem se přilepí na střed hrudníčku matky buď acetonovou barvou téhož odstínu jaký má značka, nebo jiným vhodným lepidlem. Ke značení lze využít také speciální tužky s barvou příslušného roku.

Pro snadnější zapamatování si systému barev se využívají jako pomůcka dvě říkanky:

(bílá, žlutá, červená, zelená, modrá)   

          BoŽe, Čím Značit Matky?

nebo

          Bude-li Žhavý Červenec, Zahyne i Mravenec.

   

 

Tisk článku

Význam a způsob značení včelích matek

Význam a způsob značení včelích matek     Včelí matka je pro každé včelstvo nepostradatelná. Aby i včelař věděl, jakou matku ve kterém včelstvu má, mohl sledovat a hodnotit vlastnosti jejích potomků a využít vhodný plemenný materiál, je důležité si matky označit. Další důvody proč je značit a jak se to dělá, se dočtete ZDE.   


Chov matek - přelarvování

Chov matek - přelarvování     Jedním z efektivních způsobů chovu včelích matek je přelarvování. Pod tímto pojmem rozumíme přenášení vybraných larev z původních dělničích buněk do buněk předurčených včelařem, nejčastěji uměle vyrobených (voskových či plastových misek). Plemenivo si vybíráme ze včelstev, která ... více ZDE.


Chov matek - přelarvování

     Jedním z efektivních způsobů chovu včelích matek je přelarvování. Pod tímto pojmem rozumíme přenášení vybraných larev z původních dělničích buněk do buněk předurčených včelařem, nejčastěji uměle vyrobených (voskových či plastových misek). Plemenivo si vybíráme ze včelstev, která jsou na stanovišti nadprůměrná, především co se týče jejich užitkovosti (medný výnos, produkce vosku), mají dobrou genetiku a zdravotní stav. Současně u těchto včelstev sledujeme vhodné doprovodné vlastnosti:

jarní rozvoj
sezení na plástu – rozbíhavost
mírnost
čistící pud
rojivost
stavba díla

     Mnoho včelařů tuto metodu moc nepoužívá, jelikož je náročnější na vybavení, techniku, zkušenosti a především dobrý zrak. V následujícím videu se můžeme podívat na velmi detailní a podrobné video samotného přelarování. Nejvhodnější larvičky jsou ve stáří max. 1 dne. Ty poznáme podle jejich tvaru - velmi otevřeného písmene „C“ a jsou průhledné. Přelarvování se provádí do misky buď s naředěnou mateří kašičkou, ale stejně dobře poslouží i kapka vody.

 


Biologie včely medonosné

Včelstvo a jeho složení


Tisk článku

Biologie Varroa destructor

Biologie Varroa destructor     Na tomto videu ZDE se můžete detailně seznámit s životem našeho věčného nepřítele – roztočem Varroa destructor. V úvodu je napadená včela, kterou oplodněná samička roztoče využívá k přemisťování a hledání buňky se včelím plodem, kde by mohla naklást svá vajíčka. Pomocí předních nožiček hledá kleštík včelu ve svém nejbližším okolí (na nohách má smyslové orgány, kterými včelu „vycítí“).

     Samičky kleštíka jsou viditelné pouhým okem. Jsou příčně oválné, široké 1,5-1,9 mm a dlouhé 1,1-1,5 mm. Zpočátku jsou žlutobílé, později červenohnědé až hnědé. Jsou lesklé. Nečlánkovaný hřbetní štít plně překrývá čtyři páry noh a ústní ústrojí.
Samečci kleštíka jsou velcí 0,8 mm a jsou šedobílí s měkkou pokožkou. Jejich tělo je okrouhlé.

     Vývojový cyklus kleštíka probíhá "skrytě" na zavíčkovaném včelím plodu. Proto je tak obtížné jeho sledování a následný výběr způsobu jeho likvidace, který by byl současně šetrný ke včelám a jejich plodu.

     V určité chvíli před zavíčkováním přechází z dospělé včely do plodové buňky oplozená samička roztoče (jedna ale i více). Do trubčích buněk proniká 50 hodin před zavíčkováním, do dělničích 20 hodin. Po zavíčkování se přisaje na včelí larvu a živí se její hemolymfou. Asi po 60 hodinách od zavíčkování se roztoč larvy pustí a naklade 2–5 vajíček ke stěně buňky na takové místo, aby je včelí larva resp. předkukla netísnila. Z vajíčka se během krátké doby líhne šestinohá larva roztoče. Během šesti dnů se vyvinou pohlavně zralí samečci a během osmi dnů samičky. Celá rodinka roztočů saje hemolymfu ze stejného otvoru na břiše včelí kukly. Důležitým orientačním bodem v buňce je místo s výkaly po samičce roztoče. Zdržuje se na něm nejprve samička, ale později je vyhledají vylíhnutí mladí jedinci, kteří se zde shromažďují za účelem páření. Dceřiné samičky dosahují pohlavní dospělosti za 24 hodin. Samečci po spáření ještě v buňce hynou a oplozené samičky se uchycují na včele dokončující svůj vývoj. Spolu s ní opouštějí buňku. Roztočí samičky upřednostňují k rozmnožování trubčí plod, především z důvodu jejich delšího vývoje. Roztočí matka s potomstvem opouští buňku na mladé včele, ale co nejrychleji se všichni stěhují na starší včely, které je opět přenesou k dalšímu včelímu plodu.

     V období rozmnožování je na včelím plodu až 80% všech roztočů ve včelstvu. Roztoči jsou přenašeči mnoha chorob, čímž trpí především mladé včely – např. deformacemi křídel, sníženou životaschopností, poruchami chování, ale především snížením odolnosti proti bakteriálním a virovým nákazám. Takto oslabené včelstvo může být následně vyloupeno včelstvem silnějším, které si však kromě jeho zásob odnese do svého úlu také roztoče. Určité procento přenosu roztoče z jednoho včelstva do druhého mají také na svědomí trubci, kteří jak víme, nejsou při zalétávaní v žádném včelstvu vnímáni jako cizí element. Naopak je včely na česně ochotně vpouštějí do úlu.

     Zajímavá je také rychlost množení tohoto roztoče. Samička žije kolem 2-3 měsíců a mezitím může svůj rozmnožovací cyklus opakovat až 8x. Nejčastěji se rozmnožuje na trubčím plodu, kde k tomu má od zavíčkování 14 dní. Pokud tedy na jaře máme ve včelstvu např. jen jednu samičku, tak v ideálním případě po pouhém prvním cyklu od položení vajíček nám ve včelstvu přibudou 3 nové oplozené samičky, po druhém cyklu jich je ale již 9 atd., atd., orientační nárůst roztočů – viz. tabulka:

 

Cykly roztoče Varoa
Cyklus Datum Počet roztočů
1. cyklus  1. února     1 roztoč
2. cyklus  14. února     3 roztoči
3. cyklus  28. února     9 roztočů
4. cyklus  13. března    27 roztočů
5. cyklus  27. března    81 roztočů
6. cyklus  10. dubna   243 roztočů
7. cyklus  24. dubna   729 roztočů
8. cyklus   8. května   2.187 roztočů
9. cyklus  22. května   6.561 roztočů

 

 

 

Tisk článku