Český svaz včelařů, z.s. - Základní organizace Dohalice

Pranostiky na červenec:

Červenec nese parno, krupobití a medovice. Jest hojný na bouřky a vichřice

Roj v máji má cenu nákladu sena, roj v červnu stříbrné lžičky, ale roj v červenci nestojí ani za mouchu.

Na svatou Magdalenu pohoda – pro včely výhoda, a když slota – to lichota.

Svatá Anna – chladna z rána.

Přátelé včelaři, píši pro vás článek na téma „Co dělá včelař v červenci“. Je konec června a začíná horké počasí, teploty kolem 30°C. A tak otevírám jedno orosené pivo a začínám psát. Pitný režim je třeba v takovémto počasí dodržovat. Snad to i lépe půjde.

Co dělá včelař v červenci

1. Začíná vytavovat vyprodukovaný vosk. A to buď ve slunečním tavidle, nebo v různých vařácích. Pokud budeme skladovat voští a souše v uzavřených teplých prostorách, dáváme velkou šanci zavíječi voskovému, že nám od vosku pomůže. Plásty můžeme bez problému uchovávat v chladírnách, ale kdo tuto možnost má.
2. Měníme staré a nevýkonné matky. Pozor v případě nouze nektaru v přírodě včely matky přijímají hůře. V tom případě je jim možno přidat trochu cukerného roztoku, samotného cukru, nebo nějaké cukerné náhražky. Přidávání matek do včelstev je téma na několik stránek. Možná, že se k němu někdy vrátíme. Existuje tolik metod, až se tomu ani nechce věřit.
3. Včelař očekává snůšku medovice. Medovice z jehličnanů nám poskytuje tmavý medovicový med, který je u spotřebitelů často velice žádaný. Tento med je bohatý na minerály.
4. To, že se blíží konec včelařské sezóny je možné vidět i na česnech, kdy včely vlivem úbytku potravy z přírody začínají vyhánět trubce z úlů. To je signál pro včelaře, aby vytočil zbytky medu, včelstva úměrně zúžil tak, aby včely obsedaly plásty, a ještě i trochu volna zbylo. Prázdné a poškozené souše z úlu odstranit. V tomto období již není příliš vhodná doba pro přidávání mezistěn. Pokud je včely vystaví, matky do nich v pozdním létu již nerady kladou a pak v úlu působí jako hráz, pokud je tedy neodstraníme, nebo je nedáme na kraj v úlu. V této době je nejlepší mít v úlu žemlové souše, na kterých se včelám nejvíce daří.
5. Po vytočení je dobré okamžitě včely přikrmit a také zúžit česna pro případ zamezení loupeží.
6. Pokud krmíte cukerným roztokem, je vhodné v této době zakrmit cca 8-10 litry cukerného roztoku v poměru cukr: voda v poměru 1:1. To nastartuje matky ke většímu kladení a tím si i vytváříme generaci včel na zimu. Po tomto zakrmení provedeme cca 12 dnů přestávku v krmení a následně včelám dodáme zásoby na zimu v již větší koncentraci 2:1, nebo 3:2 (3 díly cukru, 2 díly vody). Včelstva obsedající 3 nástavky 39x24 po 9-ti rámcích by měla dostat cca 15-20 kg cukru, aby vydržela se zásobami do jara. Příležitostnou snůšku jim samozřejmě ponecháme.
7. V průběhu léta je třeba zkontrolovat, jestli se v okolí nevyskytuje melicitózní snůška. Melicitózní med (cementový) je v posledních letech velký problém. Pokud ho včely zanesou do plástů zatvrdne a nikdo ho již z plástů nedostane. Pokud by včely zimovaly na takovémto medu jistě do jara nevydrží a uhynou hlady, protože ho nedokážou zpracovat. Zbavovat se melicitózního medu z plástů je velice pracné a někdy je lepší je vytavit.
8. V minulém měsíci jsme slíbili, že se trochu rozepíšeme o krmení. V posledních letech se krmení na zimu vyselektovalo do dvou směrů:

1.směr - krmení řepnými inverty.

Tekuté siroby, které mají složení cca 40% fruktóza, 30% glukóza a 30% sacharóza. Výhodou je, že invert nekrystalizuje, včelám nevoní (minimální loupeže), s časem pouze vločkovatí, což lze odstranit mírným zahřátím. Skladovat ho lze dlouhé měsíce. Dodává se v kbelících, případně sudech. Výrobce udává, že oproti klasickému cukernému roztoku se ho spotřebuje pro krmení cca o 10 % více. Např. dva až tři nástavky 39x24 doporučuje krmit cca 34 litry invertu.

Sušina daného roztoku je cca 75-78 %. V současné době cena 1 litru ve srovnání s cukrem je stále výrazně vyšší. Cenu však vyrovnává pohodlí při krmení.

2.směr – krmení cukrem.

Cukr obsahuje hlavně sacharózu a malé množství necukrů, popela a nečistot.

Krmení hnědým třtinovým, nebo řepným cukrem vůbec nedoporučujeme, protože tento cukr obsahuje tolik nestravitelných látek a vlákniny, že v zimním období brzo zaplní vyměšovací ústrojí včel a pokud včela nemůže z úlu vylétnout dochází k pokálení úlů uvnitř, čímž se nastartují další problémy a většinou to vede k úhynu včelstev přes zimu. Tento hnědý cukr je naopak svým složením vhodný pro lidskou populaci. Vlivem složení nezpůsobuje lidskému pokolení zdravotní problémy, protože pravidelným denním životem můžeme nestravitelné látky lehce vyloučit.

Pro včely je však ideální rafinovaný bílý cukr. Klasický rafinovaný cukr, který se vyráběl v minulém století už vzal zasvé hlavně z ekonomických a energetických důvodů. Nynější produkce cukru se tomu přizpůsobila díky změnám v pěstování cukrovky, která poskytuje kvalitnější šťávy. K tomu se upravila výrobní schémata výroby cukru, takže nynější cukrovarnický průmysl dokáže vyrobit velice podobný bílý cukr, blížící se rafinovanému cukru. Čistota takového cukru dosahuje až 99,7% sacharózy. Takový cukr je tedy pro zimní krmení nejvhodnější.

Dříve byl na trhu krystalový cukr, kde krystaly dosahovaly velikosti až 4 mm. Cukr se velice rychle a dobře zkrmoval. Nasypal se do sklenice, zalil studenou vodou, sklenice se otočila hrdlem dolů a přes děrované víčko včely roztok odebraly. Dnes takový se cukr téměř nesežene, malé množství vyrábí lokální cukrovary, např. cukrovar v Litovli. Cena takového cukru je však vyšší oproti klasickému cukru v obchodech.

Standardně je k dispozici „novodobý“ cukr krystal a krupice, které se často hrubostí velice podobají a nelze je zkrmovat výše uvedeným způsobem. Z těchto sypkých cukrů včelař musí připravit roztok rozmícháním cukru s vodou. Je celá řada způsobů, jak roztok připravit. Jak v malém, tak i ve velkém množství. Tím se momentálně nebudeme zabývat.

Roztok včelaři připravují v následujících poměrech:

1:1 – 1 díl cukru, 1 díl vody. Výsledkem je cca 50,5% roztok. Tento roztok je vhodný pro podněcování, nikoli pro zimní krmení. Včely musí více vody odpařit.

2:1 – 2 díly cukru, 1 díl vody. Výsledkem je cca 67% roztok. Tento roztok je nejčastěji používaný pro zimní krmení.

3:2 – 3 díly cukru, 2 díly vody. Výsledkem je cca 60,4% roztok. Tento roztok je také často používaný pro zimní krmení.

Včelař by měl začít přikrmovat okamžitě po posledním vytáčení medu, aby včelstva netrpěla hladem, neslídila a stačila se připravit na zimu.

Pokud krmíte cukrem doporučujeme první cca třetinu včelám dát v poměru 1:1, následně cca po 12ti-denní přestávce, kdy se matka nastartuje v kladení pak dodat zbytek zásob, už ve vyšší koncentraci. Včelstvo obsazené ve dvou až třech nástavcích 39x24 by mělo dostat na zimu cca 30 litrů cukerného roztoku.

Je tedy na každém včelaři, jaký druh krmení použije. Často to ovlivňují nejenom ekonomické důvody, ale také dosah včelstev od včelařova obydlí, možnosti rozpouštění cukru s vodou a následná manipulace s roztokem. Oba způsoby však v současně naši včelaři používají bez větších problémů.

Oddělky, kde vychováváme matky, které ještě letos zužitkujeme je možné jednoduše krmit suchým cukrem, nejlépe rámkovým krmítkem (viz přiložený obrázek), které vložíme do oddělku. Včely se naučí brát a zpracovávat suchý cukr a nejsou loupeny. To je nejlevnější způsob. Samozřejmě lze takovéto oddělky krmit i medocukrovým těstem.

Pozn.:

Množství dodaných cukerných zásob je ovlivněno aktuálním stavem zásob v úlu. Včelař by toto měl vzít v úvahu a případná množství korigovat. Není dobré včely překrmovat a na jaře jim zásoby odebírat, pokud je nemáte možnost využít v chovu matek. Zimní zásoby by také neměly přijít na jaře do medníku a tak být smíchány s vytáčeným jarním medem. To ale snad každý včelař ví. Výše uvedená množství invertu nebo cukerného roztoku jsou doporučená a odzkoušená pro naše podmínky.

Pěkné prázdniny a klidné dovolené.