Český svaz včelařů, z.s. - Základní organizace Dohalice

Jeden den šestnáct stupňů o dva dny později sníh. I takové bylo v posledních dnech jaro zejména v západních Čechách. Chladné počasí nesvědčí včelám, které se díky hezkému březnu dostaly brzy do síly. Pak ale přišly mrazy.

„Včely mají hodně plodu, ten krmí mateří kašičkou a k tomu potřebují i dostatek vody. Pokud nemají konstrukčně upravený úl tak, aby se mu srážela voda na stropě, jsou nucené vylétávat pro vodu ven. Když se teplota dostane pod deset stupňů, s největší pravděpodobností už se včela do úlu nevrátí,“ popsal včelař Josef Šefčík z Šemnice.

Místo toho, aby včely zesílily, tak spíše zeslábly. Na těch, které se i přes chladné počasí činily nejvíce, je to také nejvíce znát. Stejné je to například i na Loketsku. Podle předsedy loketského včelařského svazu Martina Starka bylo v posledních dnech na včely extrémní chladno, což v tomto období nebývá běžné.

Včelaři ale upozorňují, že odvozovat z toho, kolik bude medu, nelze. „Byly roky, kdy přišel suchý červen a najednou v červenci bylo medu, že jsme pomalu nevěděli, co s ním,“ vzpomínal Josef Šefčík.

V každém případě však podle něj bude mít počasí dopad na květové medy. Očekává, že jich nejspíš bude málo, protože je málo i dospělých včel.

„Dá se říct, že co se týče rozvoje včel a snůšky, to znamená medu, tak jsme pod průměrem minulých let,“ zhodnotil Stark. Navíc upozornil, že řada stromů již odkvetla a včely toho nedokázaly využít. „Je to na počasí, nelze to ovlivnit. Počasí je jedním ze základních atributů toho, aby sezona byla co se týče výnosu medu ideální. A zatím to ideální vůbec není,“ řekl loketský předseda včelařů.

Také on ale potvrzuje, že vše se může zvrátit během několika týdnů. Na Karlovarsku nicméně již odkvetly peckoviny, tedy třešně, švestky, slívy a hrušky. Podle předsedy karlovarských včelařů Jiřího Kolomazníka ale teprve začnou kvést jabloně. „Ty jsou pro včely hlavní snůška. Myslím si, že to bude dobré, protože se má začít oteplovat. Pokud bude alespoň čtrnáct stupňů, včely vyletí a stromy opylují,“ řekl.

Osiřelých květů si všímají také zahrádkáři. Že počasí včelám nepřeje, pozoruje Bobina Bařtipánová, členka Klubu skalničkářů Erika Nejdek. „Včely nelítají, je zima. K tomu se přidávají každou chvilku mrazy, takže ovocnáři jsou na tom letos špatně, vinaři také. Dá se předpokládat, že úroda bude mizerná,“ uvedla.

O něco optimističtější je Vladimír Tůma, ředitel Agrokombinátu Dolní Žandov. Jde o společnost, která hospodaří na zhruba čtyřech tisících hektarů půdy v kraji.

„Myslím, že ještě je čas. Alespoň u nás, v našich podmínkách na Chebsku, začínají kvést řepky. Jestli se během týdne oteplí, tak si myslím, že žádný dopad to mít nebude,“ řekl. Podle Jiřího Kolomazníka je právě řepka tím, co by mohlo jarní snůšku ještě zachránit. Ta letní začne zhruba v půli června.

Autor: Jana Plechatá

Zdroj: http://vary.idnes.cz/vcely-vcelari-med-pocasi-08g-/vary-zpravy.aspx?c=A170511_2325123_vary-zpravy_ba

     Pesticidy ze skupiny neonikotinoidů jsou jednou z příčin totálních kolapsů včelstev a úbytku divoce žijících druhů včel v naší přírodě. Látky používané k ochraně rostlin v zemědělství na tento hmyz působí jako drogy na člověka. Nejenže tyto organismy zabíjejí, ale jsou pro ně silně návykové. Včely totiž dávají nektaru obsahujícímu pesticidy přednost před nektarem bez pesticidů.

Když byly neonikotinoidy představeny zemědělcům, tvrdilo se o nich, že jsou téměř zázračným pesticidem. Původně totiž neměly mít žádné vedlejší účinky. Jenže je to zřejmě stejný případ jako s DDT v poválečném období. Také se o něm hovořilo jako o zázraku a do přírody se ho sypaly kilogramy, než se zjistilo, že hubí živočichy, rostliny a u člověka způsobuje neplodnost a rakovinu.

Neonikotinoidy způsobují úbytky divoce žijících včel (kam patří i čmeláci) a také kolonií včel medonosných. Vědci z Newcastlu a Dublinu teď přišli s tím, že tato látka působí na včely jako nikotin na člověka. Vyvolává v nich závislost, takže vyhledávají přednostně nektar obsahující tuto látku. Jenže právě jeho konzumace a zanášení do kolonie vedou nakonec k úhynu.

Vědci z Newcastle University a Trinity College Dublin provedli několik experimentálních výzkumů, v nichž dokázali, že čmeláci i chované včely dávají přednost nektaru s pesticidem před nektarem bez pesticidu. Je známo, že neonikotinoidy působí na nervový systém včel. Zhoubně. Teď se zjistilo, že v nich vyvolává také závislost.

Předchozí studie dokázaly, že neonikotinoidy působí negativně na navigační schopnosti včel, které se pak ztrácejí při hledání potravy a cesty zpět do úlu.

„Včely nemůžou cítit neonikotinoidy v potravě a tudíž se jim nemůžou vyhnout… Horší je, že máme důkazy, že včely dávají přednost nektaru obsahujícímu tyto pesticidy. Neonikotinoidy přitom ovlivňují stejný mechanismus v mozku včel, jaký ovlivňuje v mozku lidí nikotin… Při sběru nektaru dávají včely přednost tomu s neonikotinoidy, což může mít devastující vliv na celé kolonie a populace včel,“ tvrdí profesorka Geraldine Wrightová z University of Newcastle v rozhovoru pro deník The Mail.

Zdroj: http://www.odhaleno.cz/exkluzivne/clanky/16246/Pesticidy-pusobi-na-vcely-jako-drogy-jsou-na-nich-zavisle

     Každý včelař stále hledá nejjednodušší, rychlý a pohodlný způsob krmení. Zajímavý nápad našel a vyzkoušel p. Stanislav Kavan. Hledal řešení, jak nahradit sklenice a zároveň jak zakrmit najednou větším množstvím. A našel:  http://uvcel.cz/vcelarska-krmitka-made-in-ikea/

     Zajímavé řešení, které letos také vyzkoušel a zavedl a zatím je s ním nadmíru spokojený. Nakoupil tyto „bedýnky“ a protože nestihl vyrobit plováky z latí, nahradil je (prozatím) bublinkovou fólií. Co považuje za důležité z prvních zkušeností a co v článku není -  zdrsnit vnitřní strany krmítek jemným šmirglem, aby včelkám „neklouzaly nožky“ :-). Na první pohled je to mnohem lepší práce než se sklenicemi. Další výhody jsou uvedeny v článku a jedná se především:

+ Optimální objem 11 l (na 9 kg cukru 2:3)

+ Snadná štosovatelnost při uskladnění po krmení (boční stěny se směrem ke dnu mírně zužují)

+ Nízká cena 49 Kč/ks oproti různým stropním a rámkovým krmítkům a dobrá spojitá skladová dostupnost v Ikeích

+ Nádoba má zespod v každém rohu 1cm vysoké nožičky, které pod krmítkem udržují včelí mezeru a pokud dojde k přitmelení tak jen malou plochou nožiček.

+ Rozměry 39 x 28 x 14cm a hranatý tvar optimálně využívá vnitřní prostor nástavku a vejde se půdorysně i výškou jak do jednoho nástavku Langstroth 2/3 tak do nástavku K39 pro Adamcou míru 39 x 24cm.

+ Materiál pevný průsvitný plast

         Uvidíme, jaké další zkušenosti přinese jejich další používání. Budeme rádi pokud se s námi podělí i další včelaři o své praktické zkušenosti a vychytávky nejen v oblasti krmení včelstev.

-MH-

     Celý rok se včelař o svá včelstva stará, opečovává je, lečí na různé nemoci a nákazy. A pak stačí chvilka nepozornosti, případně nedbalosti a všechna práce shoří…. Neštěstí.

     Jak tomuto neštěstí předcházet? Určitě je potřeba znát pár základních informací o nebezpečí vzniku požáru.

     Hoření je chemickookysličovací reakce, při které vzniká teplo, kouř, světlo a dochází k úbytku materiálu. Aby mohlo hoření probíhat, musí být splněny tři základní podmínky. KYSLÍK – HOŘLAVÝ MATERIÁL – TEPELNÁ ENERGIE. Pokud jsou všechny tyto podmínky splněny, může hoření probíhat, odstraníme-li jednu z těchto podmínek, hoření ustává.

    Kyslík (oxidační činidlo) – nachází se v ovzduší (21% kyslíku, 78% dusíku, 1% vzácné plyny a páry) – vzdušný kyslík je plně dostačující k probíhání hoření.

     Hořlavý materiál – většina úlů, včelnic jsou dřevěné nebo z jiných hořlavých materiálů, dále se včelnice nachází vždy v přírodě – suchá tráva, lesní hrabanka, porost apod.

     Tepelná energie – otevřený oheň, rozpálený dýmák apod.

     Z výše uvedeného vyplývá, že kyslík ani hořlavý materiál ze včelnice neodstraníme. Největší nebezpečí vzniku požáru hrozí od používání otevřeného ohně při různých pracích. Ale hlavní nebezpeční se skrývá v dýmáku. Při používání otevřeného ohně si je většinou včelař vědom nebezpečí a práci věnuje zvýšenou pozornost. Většinou je opatrný i při používání dýmáku, ale nebezpečí trvá i po jeho použití a odložení na včelnici, případně po vysypání uhlíků do přírody.

     Pro zapálení dřeva je potřeba teplota okolo 300°C, u suchého a ztrouchnivělého dřeva, papíru, lesní hrabanky je to ještě méně. Zapálený plně rozhořelý dýmák má teplotu přes 350°C. Pro bezpečné odložení dýmáku je nutno používat nehořlavou podložku, která ale i zároveň dobře izoluje teplo. Je potřeba si uvědomit, že plech je sice nehořlavá podložka, ale není tepelný izolant, naopak je velice dobrý tepelný vodič a pro podložení dýmáku je tedy zcela nevhodný. Jako nejideálnější se jeví keramická dlaždice, kámen, apod.

     Za použití termokamery dobrovolných hasičů z Pozorky bylo pořízeno pár záběrů rozpáleného dýmáku a jeho „tepelné“ stopy na různých podkladech:

Teplota dýmáku při rozpalování 316° C


     Rozpálený dýmák na 157° C zanechal tepelnou stopu na dřevěné podložce 23° C za pouhých 20 sekund, po 5 minutách je teplota 52°C.
Při ponechání dýmáku na této podložce delší dobu by se teploty postupně vyrovnaly:
 

     Dýmák (186°C) odložený na plechové lopatce, lopatka se ohřála na 40°C za cca 20 sekund, tepelná stopa pod lopatkou je 37°C, z toho jasně vyplývá, že plech nelze považovat za tepelný izolant.
 

Odložený dýmák (176°C) na keramické dlažbě, která se za 6 minut ohřála na 25°C a prostor pod dlažbou zůstal na teplotě 19° C.:
 

     Z výše uvedených záznamů z termokamery vyplývá, jak je důležitá volba podložky, na kterou je dýmák odkládán.

     Požáry včelnic sice nejsou časté, ale je potřeba dávat si při naší činnosti pozor, abychom o svá včelstva nepřišly jen díky nějaké nedbalosti.

     Na závěr slova vyšetřovatele požáru:

     „Dělal jsem několik požárů včelínů a úlů, ale nikdy se nestalo, aby při vzniku požáru byl na místě včelař, vždy se jednalo o požár po činnosti na včelnici a následné odložení nebo vysypání dýmáku na nevhodné místo. Vždy mi každý říkal, dělám to tak dvacet let a dosud se nic nestalo…“

     Takže vážení přátelé, věnujme požární bezpečnosti na včelnici zvýšenou pozornost, abychom ze včeliček měli jen radost a někdy i nějaký ten med.

Jiří Bernášek

     Důvodů proč značíme matky ve včelstvech je několik. Především je to užitečné při jejich hledání mezi dalšími mnoha tisíci včelami, když potřebujeme např. vložit mateří mřížku, vytvořit oddělek a podobně. Dále hlavně u chovatelsky cenných matek je jejich označení důležité pro zjištění, zda je ve včelstvu taková matka skutečně přítomna a ověření její totožnosti při další plemenářské práci.

Podle konkrétní matky také hodnotíme vlastnosti celého včelstva:

1. užitkovost (medný výnos)
2. doprovodné vlastnosti - mírnost
                                            - sezení včel na plástu
                                            - rojivost
                                            - jarní rozvoj
                                            - čistící pud

Matky se značí každý rok jinou barvou dle mezinárodních pravidel 5 různými barvami:

    Opalitová značka s číslem se přilepí na střed hrudníčku matky buď acetonovou barvou téhož odstínu jaký má značka, nebo jiným vhodným lepidlem. Ke značení lze využít také speciální tužky s barvou příslušného roku.

Pro snadnější zapamatování si systému barev se využívají jako pomůcka dvě říkanky:

(bílá, žlutá, červená, zelená, modrá)   

          BoŽe, Čím Značit Matky?

nebo

          Bude-li Žhavý Červenec, Zahyne i Mravenec.

     Jedním z efektivních způsobů chovu včelích matek je přelarvování. Pod tímto pojmem rozumíme přenášení vybraných larev z původních dělničích buněk do buněk předurčených včelařem, nejčastěji uměle vyrobených (voskových či plastových misek). Plemenivo si vybíráme ze včelstev, která jsou na stanovišti nadprůměrná, především co se týče jejich užitkovosti (medný výnos, produkce vosku), mají dobrou genetiku a zdravotní stav. Současně u těchto včelstev sledujeme vhodné doprovodné vlastnosti:

jarní rozvoj
sezení na plástu – rozbíhavost
mírnost
čistící pud
rojivost
stavba díla

     Mnoho včelařů tuto metodu moc nepoužívá, jelikož je náročnější na vybavení, techniku, zkušenosti a především dobrý zrak. V následujícím videu se můžeme podívat na velmi detailní a podrobné video samotného přelarování. Nejvhodnější larvičky jsou ve stáří max. 1 dne. Ty poznáme podle jejich tvaru - velmi otevřeného písmene „C“ a jsou průhledné. Přelarvování se provádí do misky buď s naředěnou mateří kašičkou, ale stejně dobře poslouží i kapka vody.

     Dobře vedené úlové záznamy jsou nejlepším pomocníkem každého zodpovědného včelaře. Často již u třetího úlu sami nevíme, co vlastně bylo u předchozích. Díky zápisům tak můžeme zpětně hodnotit, jak se které včelstvo během roku vyvíjelo v závislosti na počasí. Porovnávat jednotlivá včelstva mezi sebou i jednotlivá stanoviště. A pokud vedeme naše včelařské zápisky několik let můžeme srovnávat chování jednotlivých včelstev či stanovišť v námi sledovaném období v různých letech. Hodnotíme takto i nadprůměrná včelstva a hledáme vhodný plemenný materiál k dalšímu rozmnožování. 

     Na základě těchto statistik se můžeme vyvarovat periodicky se opakujících chyb, které děláme a najít si svoji metodiku, protože ani ta nejlepší včelařská příručka nemůže dát jednoznačný návod, kdy včely rozšířit, kdy nakrmit, kdy očekávat první prolety a kdy čekat invazi roztočů. Pokud si nevedeme včelařské zápisky, budeme o tyto informace ochuzeni a následně odsouzeni k tomu, abychom stále dokola opakovali ty samé chyby. A to je určitě škoda.

     Způsobů a forem je mnoho. Od klasického sešitu, přes různé poznámkové kartičky, propracované úlové záznamy (některé vzorové najdete v příloze článku), až po speciální nabídky některých prodejců se včelařskými potřebami. Lze také využít moderní techniku - diktafony, počítače a tablety, které nám umožňují jednoduše záznamy zálohovat a rychle vyhodnocovat. Existuje několik speciálních softwarů volně dostupných na internetu (např. Beetight.com). Záleží na každém včelaři pro jaký způsob vedení záznamů se rozhodne a bude mu vyhovovat. Důležité je jejich přesné a podrobné vedení po celou dobu včelaření.

     Jedním z celosvětových problémů a současně velkou záhadou úhynu včelstev je syndrom CCD. Vědci z mnoha zemí se snaží tuto záhadu rozluštit a polští vědci zaměřili svou pozornost na pesticidy. Více si o této problematice můžete přečíst ZDE.

   Vážená včelařko, vážený včelaři,

     dne 22. března jsme zahájili v pořadí již třetí ročník Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev 2015/16, dovolujeme si Vás včelaře opět oslovit a požádat Vás o vyplnění letošního dotazníku.

DOTAZNÍK JE DOSTUPNÝ NA ADRESE WWW.COLOSS.CZ A JE PŘÍSTUPNÝ DO 31. KVĚTNA 2016.

Sbíráme odpovědi i od včelařů, kteří úhyny neměli, neboť jejich pozorování jsou také důležitá pro vyhodnocení loňské sezóny, proto neváhejte a zúčastněte se!!

     V loňském roce jsme mohli pozorovat vliv letního ošetření včelstev proti varroóze. Včelaři, kteří aplikovali léčiva jako Gabon, kombinovali Gabon s krátkodobými odpařovači kyseliny mravenčí nebo použili přípravky na bázi thymolu, měli výrazně nižší ztráty včelstev než ostatní včelaři. V letošním roce se opět zaměříme na sledování ošetření proti varroóze, monitorujeme také výskyt pokálených včelstev, tedy potenciální výskyt nosematózy, podrobné výsledky naleznete v tomto článku, který vyšel i v Moderním včelaři 6/2015.

     Novinkou letošního roku je spolupráce se Státní veterinární správou, která o výsledky projevila zájem. Není třeba se však obávat sankcí ze strany státního dozorového orgánu. SVS dostane pouze anonymní výsledky studie, stejně jako všichni ostatní včelaři, protože je opět budeme publikovat ve včelařském tisku na konci roku 2016. Důležité ale je, že SVS má o výsledky zájem, protože na jejich základě může lépe reagovat na potřeby včelařů a hlavně mít díky studii informace přímo od nich.

     Ti z Vás, kteří nám chtějí aktivně nebo pasivně pomoci s šířením informací o studii, mohou využít materiály umístěné zde. Najdete tam prezentaci, kterou můžete využít během včelařských schůzí a jiných setkání včelařů, dále pak bannery na webové stránky i vyhodnocení z minulých ročníků. PDF dotazníku je k dispozici zde. Budeme rádi, když nám pomůžete s šířením dotazníků mezi včelaře v okolí. Pokud chcete vytištěné dotazníky zaslat poštou domů, kontaktujte nás zde.

     Aktuální informace budou průběžně zveřejňovány na www.mojevcely.eu

Takže závěrem – pojďme na to!

S pozdravem

Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D.

národní koordinátor projektu

monitoring.vcely@email.cz

www.mojevcely.eu – další informace o projektu a osobní stránky koordinátora

www.coloss.cz – link přímo na dotazník

Dávkování a způsob podání při nátěru plodu:

     Potřebné množství M 1 AER odměřujeme kapáním. Odstraníme zaslepení kapací trubičky a pro každou kapku lékovku obrátíme a držíme ve svislé poloze tak dlouho, až se na konci kapací trubičky vytvoří kapka a samovolně odkápne. Nikdy nezkracujeme kapací trubičku.

Příprava nátěrové emulze:
     Do čisté skleněné nádobky odměříme 50 ml (0,5 dl) pitné vody a vmícháme 5 kapek M 1 AER až se vytvoří stejnoměrný bílý zákal.

Nátěr:
     Emulzi nanášíme jemným, nejlépe plochým štětcem na povrch víček zavíčkovaného plodu plástu ve vodorovné poloze pomalými tahy, aby emulze víčky dobře prolnula (víčka se musí lesknout). Při nátěru plodu ošetříme maximálně 10 dm² zavíčkovaného plodu. Tak zaručíme hygienickou nezávadnost zákroku. Pokud má včelstvo více plodu, musíme ho nad tuto hranici odstranit. Je tedy dobré sledováním včelstev co možná nejpřesněji vybrat ten okamžik, kdy je plodu tak akorát na provedení nátěru a není nutné se pro rozvoj včelstev tolik potřebného plodu v tomto jarním období zbavovat. Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk, abychom nepotřísnili další plástovou plochu, rámky plástů ani části úlu. Na každé stanoviště by měl být z hygienických důvodů jiný štětec.
     Následně se provede fumigace přípravkem Varidol 125 mg/ml. Fumigace Varidolem 125 mg/ml je pojistkou při eventuální rezistenci roztočů na pyretroidy a pro případ, že plocha plodu je nedostatečná.
    Příbalové letáky k jednotlivým přípravkům M-1 AER a Varidol naleznete v příloze článku.

A ještě to nejdůležitější - nátěr plodu se musí uskutečnit nejpozději do 15.4., kdy se ještě nevyskytuje snůška.

     Jako každoročně se blíží možnost objednání řízků včelařsky významných vrb, které poskytují včelám od časného jara nejen lehce stravitelný pyl, ale i nektar a tím podporují jarní rozvoj včelstev. Při volbě vhodných druhů vrb nebo jejich klonů lze vrby využít jak v různých lokalitách (od nížiny až po horní hranici lesa v horách), tak i k nejrůznějším účelům (včelařství, košíkářství, zahradnictví, lesnictví, apod.) 

     Kompletní aktuální nabídka dostupných druhů a klonů je na stránkách http://www.vrbovna.cz/vrby.html.

     Pracovní text připravované certifikované metodiky. Autoři Dr. Ing. František Kamler a spolupracovníci. Recenze MVDr. Jan Krabec.