Český svaz včelařů, z.s. - Základní organizace Dohalice

     Na tomto videu ZDE se můžete detailně seznámit s životem našeho věčného nepřítele – roztočem Varroa destructor. V úvodu je napadená včela, kterou oplodněná samička roztoče využívá k přemisťování a hledání buňky se včelím plodem, kde by mohla naklást svá vajíčka. Pomocí předních nožiček hledá kleštík včelu ve svém nejbližším okolí (na nohách má smyslové orgány, kterými včelu „vycítí“).

     Samičky kleštíka jsou viditelné pouhým okem. Jsou příčně oválné, široké 1,5-1,9 mm a dlouhé 1,1-1,5 mm. Zpočátku jsou žlutobílé, později červenohnědé až hnědé. Jsou lesklé. Nečlánkovaný hřbetní štít plně překrývá čtyři páry noh a ústní ústrojí.
Samečci kleštíka jsou velcí 0,8 mm a jsou šedobílí s měkkou pokožkou. Jejich tělo je okrouhlé.

     Vývojový cyklus kleštíka probíhá "skrytě" na zavíčkovaném včelím plodu. Proto je tak obtížné jeho sledování a následný výběr způsobu jeho likvidace, který by byl současně šetrný ke včelám a jejich plodu.

     V určité chvíli před zavíčkováním přechází z dospělé včely do plodové buňky oplozená samička roztoče (jedna ale i více). Do trubčích buněk proniká 50 hodin před zavíčkováním, do dělničích 20 hodin. Po zavíčkování se přisaje na včelí larvu a živí se její hemolymfou. Asi po 60 hodinách od zavíčkování se roztoč larvy pustí a naklade 2–5 vajíček ke stěně buňky na takové místo, aby je včelí larva resp. předkukla netísnila. Z vajíčka se během krátké doby líhne šestinohá larva roztoče. Během šesti dnů se vyvinou pohlavně zralí samečci a během osmi dnů samičky. Celá rodinka roztočů saje hemolymfu ze stejného otvoru na břiše včelí kukly. Důležitým orientačním bodem v buňce je místo s výkaly po samičce roztoče. Zdržuje se na něm nejprve samička, ale později je vyhledají vylíhnutí mladí jedinci, kteří se zde shromažďují za účelem páření. Dceřiné samičky dosahují pohlavní dospělosti za 24 hodin. Samečci po spáření ještě v buňce hynou a oplozené samičky se uchycují na včele dokončující svůj vývoj. Spolu s ní opouštějí buňku. Roztočí samičky upřednostňují k rozmnožování trubčí plod, především z důvodu jejich delšího vývoje. Roztočí matka s potomstvem opouští buňku na mladé včele, ale co nejrychleji se všichni stěhují na starší včely, které je opět přenesou k dalšímu včelímu plodu.

     V období rozmnožování je na včelím plodu až 80% všech roztočů ve včelstvu. Roztoči jsou přenašeči mnoha chorob, čímž trpí především mladé včely – např. deformacemi křídel, sníženou životaschopností, poruchami chování, ale především snížením odolnosti proti bakteriálním a virovým nákazám. Takto oslabené včelstvo může být následně vyloupeno včelstvem silnějším, které si však kromě jeho zásob odnese do svého úlu také roztoče. Určité procento přenosu roztoče z jednoho včelstva do druhého mají také na svědomí trubci, kteří jak víme, nejsou při zalétávaní v žádném včelstvu vnímáni jako cizí element. Naopak je včely na česně ochotně vpouštějí do úlu.

     Zajímavá je také rychlost množení tohoto roztoče. Samička žije kolem 2-3 měsíců a mezitím může svůj rozmnožovací cyklus opakovat až 8x. Nejčastěji se rozmnožuje na trubčím plodu, kde k tomu má od zavíčkování 14 dní. Pokud tedy na jaře máme ve včelstvu např. jen jednu samičku, tak v ideálním případě po pouhém prvním cyklu od položení vajíček nám ve včelstvu přibudou 3 nové oplozené samičky, po druhém cyklu jich je ale již 9 atd., atd., orientační nárůst roztočů – viz. tabulka: