Český svaz včelařů, z.s. - Základní organizace Dohalice

Včelařské pranostiky

Teplý březen – studený duben, v úlech bude plný medník i plodník.

Když v březnu včely z úlu létají, na jaře se roje chystají.

Studený březen – plný úl a dobrý květen.

Březen pohledem AI

Březen je z pohledu včelaře měsícem, kdy se láme chleba. Zimní klid končí a včelstva přecházejí do fáze intenzivního rozvoje. Matky již zpravidla souvisle kladou, plocha plodu se rychle zvětšuje a spotřeba zásob roste mnohem rychleji, než si řada začátečníků připouští. Zvenčí může úl působit klidně, ale uvnitř běží energeticky náročný proces. Právě v březnu dochází k nejčastějším jarním úhynům – nikoli kvůli mrazu, ale kvůli hladu, vlhkosti a oslabení.

Včelař s menším počtem včelstev má výhodu v tom, že může každému úlu věnovat individuální péči. Nemusí pracovat plošně, může reagovat na konkrétní stav jednotlivých rodin. To je velká přednost, pokud ji skutečně využije. Povrchní kontrola jednou za měsíc nestačí.

Kontrola zásob – rozhodující faktor

Nejdůležitější úkol v březnu je kontrola zásob. Včelstvo, které má rozplodováno několik rámků, spotřebuje výrazně více zásob medu než v lednu. Pokud se ochladí a včely se stáhnou do chomáče, nemusí být schopny přejít na vzdálenější zásoby. Hlad pak může přijít i v úlu, kde med fyzicky ještě je.

Pravidelné nadzvednutí úlu nebo sledování hmotnosti je jednoduchý, ale účinný způsob kontroly. Při podezření na nedostatek zásob je nutné okamžitě doplnit krmení – nejlépe medocukrovým těstem umístěným přímo nad plod. Vlastní vytočený med je rovněž vhodný, ale pouze z vlastního chovu a bez rizika přenosu chorob. Tekuté krmení se v tomto období nedoporučuje, protože zvyšuje vlhkost a může vyvolat průjem.

Je třeba počítat s tím, že silné včelstvo může v březnu spotřebovat několik kilogramů zásob. Kdo šetří a „čeká, až to vydrží“, často přijde pozdě.

První jarní prohlídka – stručná, ale věcná

Jakmile počasí dovolí (ideálně nad 14 °C, bez větru), provádí se první rychlá kontrola. Nemá jít o detailní rozebrání úlu. Cílem je ověřit:

• přítomnost matky (vajíčka, mladý plod)
• rozsah plodování
• množství zásob v bezprostřední blízkosti plodu
• sílu včelstva
• případné známky nemoci

Zdlouhavé prohlídky v chladném počasí způsobí více škody než užitku. Plod je citlivý na ochlazení a jeho podchlazení zpomaluje rozvoj. Včelař by měl pracovat rychle, klidně a bez zbytečných zásahů.

Úprava prostoru podle síly včelstva

Jednou z častých chyb je ponechání příliš velkého prostoru slabým včelstvům. Včely musí vytápět celý obsazený objem a zbytečně se vyčerpávají. Pokud obsazují jen část nástavku, je vhodné prostor zúžit přepážkou nebo odebrat prázdné rámky.

Naopak silná včelstva, která rychle zaplňují plodiště, mohou potřebovat včasné rozšíření. Přidání souše nebo mezistěny však musí být promyšlené. Příliš brzké rozšíření může vývoj zpomalit, příliš pozdní zase podpoří vznik rojové nálady. Březen není měsícem masivního rozšiřování, ale je obdobím sledování dynamiky růstu.

Hygiena a kontrola dna

Po zimě se na dně úlu hromadí měl, voskové šupinky a mrtvolky včel. Pokud to konstrukce úlu umožňuje, je vhodné dno vyčistit nebo vyměnit. Čisté prostředí omezuje množení plísní a zlepšuje mikroklima. Zároveň lze při čištění sledovat přirozený spad roztočů a získat základní představu o stavu napadení.

I když hlavní ošetření proti varroáze probíhá jindy, březen napoví, zda bylo podzimní léčení účinné. Silně napadené včelstvo se často vyvíjí pomaleji a působí neklidně.

Zdravotní stav a slabá včelstva

V tomto období se projeví následky podzimních chyb. Slabá, bezmatečná nebo výrazně opožděná včelstva nemá smysl dlouhodobě držet odděleně. Spojení se silnějším včelstvem je v malochovu rozumné řešení. Držení slabochů jen z lítosti vede ke ztrátě času i potenciálu.

Je třeba sledovat i případné projevy nosematózy – znečištěné česno, výkaly na čelní stěně úlu nebo apatie létavek. Důležitá je suchost a dostatečné větrání. Nadměrná vlhkost bývá větším problémem než samotný chlad.

Pyl a výživa

Rozvoj plodu je závislý na dostatku pylu. Včely využívají první zdroje – jívu, lísku, olši, později ovocné stromy. Pokud je však dlouhodobě nepříznivé počasí, může být přínos pylu omezen. Pylové náhražky lze použít, ale jejich efekt je omezený. Nenahradí pestrost přirozené potravy.

Podněcování cukerným roztokem v březnu bývá diskutabilní. Může sice stimulovat kladení, ale zároveň zvýší spotřebu zásob a riziko podchlazení. Bez jasného důvodu je lepší nezasahovat.

Obnova díla a plánování

Březen je vhodný čas k plánování obnovy plástů. Staré, tmavé a opotřebované dílo je zdrojem patogenů a reziduí. Postupná výměna během sezóny by měla být samozřejmostí. Včelař by měl mít připravené mezistěny, rámky i náhradní nástavky.

U menšího počtu včelstev je reálné vést přesnou evidenci – zaznamenávat sílu, množství plodu, chování a zásahy. Tyto poznámky mají cenu zlata při porovnávání vývoje mezi roky.

Práce s realitou počasí

Březen umí být nevyzpytatelný. Krátké oteplení může vystřídat návrat mrazů. Přílišná horlivost včelaře bývá častější příčinou problémů než samotné počasí. Rozšiřování „protože už je březen“ je chyba. Rozhodující je skutečný stav včelstva.

Cílem není co nejrychleji vytvořit extrémně silné včelstvo, ale dosáhnout stabilního, zdravého a vyrovnaného rozvoje. Přehnané zásahy často vedou k oslabení nebo pozdějším rojovým náladám.

Shrnutí

Březen je měsíc kontroly zásob, opatrné první prohlídky, úpravy prostoru a sledování zdravotního stavu. Je to období, kdy se chyby rychle projeví a kdy má včelař ještě možnost situaci napravit. U chovu do dvaceti včelstev rozhoduje pečlivost, systematičnost a schopnost reagovat na konkrétní stav každého úlu. Kdo pracuje střízlivě a bez zbytečných experimentů, vytvoří pevný základ pro celou nadcházející sezónu.

A co tomu říká skutečný, živý včelař?

Informace, které AI uvádí jsou naprosto pravdivé.

Jen bych doplnil.

V odstavci „Zdravotní stav a slabá včelstva“, kde AI doporučuje spojit včelstva bych byl velice obezřetný před spojením. Je potřeba se podívat v jakém stavu takové slabé včelstvo je. Pokud se v něm vyskytují včely, na nichž sedí roztoči, nebo se objevují včely bez křídel, nebo jinak deformované, pokud jsou plásty a stěny úlu značně pokálené a z úlu se line zápach, pak bych jednoznačně takové včelstvo vysířil, plásty vytavil a vůbec taková včelstva nespojoval. Pokud spojím taková včelstva (někdy se nedá mluvit o včelstvech, ale o 2-4 rámkových slaboších), celkem s jistotou si zanesu roztoče a viry do zdravého včelstva, které tím odsoudím k záhubě. Nedoporučuji zásoby z takto nemocných včelstev přendávat do zdravých včelstev, obzvláště pokud jsou zasažena úplavicí. V žádném případě nepoužívám z těchto včelstev pylové zásoby pro jiná včelstva. Bílkovina v pylu je obzvláště náchylná na infekce, které pak přenášíme dále do zdravého plodu. Úly, kde byla takováto nemocná včelstva je třeba řádně vyčistit a stěny ošetřit hořákem (pozor na požáry). U polystyrénových úlů to je na zváženou, neboť plamen s polystyrénem příliš nekamarádí.

Trochu se opomíjí informace týkající se mezistěn.

Je třeba si mezistěny ať už výměnou vosku, nebo nákupem zajistit včas. V květnu už je většinou pozdě a může se stát, že aktuálně, kdy je budete nejvíc potřebovat, nebudou včas na trhu. Toto nepodceňujte.

Další otázkou je, kolik si mám připravit rámků s mezistěnami a kolik stavebních rámků.

Aby byla zajištěna dostatečná výměna díla a včelstvo pracovalo na zdravých ne zčernalých plástech, které jsou zdrojem možných nemocí, rodí se z nich menší včely a v neposlední řadě takové plásty jsou infikovány ve vosku léčivy, což pak může přecházet i do medu, doporučuji na každé včelstvo si na sezonu připravit“ nejméně:

• plně obsazený nástavek s mezistěnami – obvykle 9-11 ks rámků. Mezistěnu usadit na spodní loučku, vrch včely dostaví
• 2 stavební rámky odpovídající ploše 39x24 cm. Pásek mezistěny cca 2 cm u vrchní loučky. Pásek mezistěny dávat na spodní loučku nedoporučuji. To nefunguje. Někteří včelaři ani pásek nedávají. Mě se pásek osvědčil.

Stavební rámky nedávám do středu plodového díla, ale po stranách plodového díla, obvykle jako druhý, nebo třetí zleva a zprava do spodního nástavku. Většinou je přidávám postupně, ale vždy do začátku intenzivní snůšky. Obvykle v průběhu měsíců březen-duben. Silná včelstva takové rámky většinou rychle vystaví a matky do nich rády hned nakladou. Dobré je si je nějak označit. Osvědčilo se mi do vrchní loučky zabodnout kovový připínáček. Při pozdější kontrole hned z vrchu vidím, kde tyto rámky jsou.

Březen je také měsíc, kdy můžeme provést léčení kyselinou mravenčí. A to jak odpařovači, nebo i jinými metodami. Zde bych nechtěl dávat nějaká doporučení, neboť s kyselinou mravenčí se musí zacházet obezřetně a se znalostí, jak ji použít. Nesprávné způsoby Vás mohou poškodit na zdraví, nebo se také můžete o svá včelstva připravit. Doporučuji konzultaci u zkušených včelařů, kteří toto léčení používají.

Velice správně umělá inteligence uvádí, že je včelstva zúžit na takový prostor, aby ho dostatečně obsedla a nedocházelo k přílišnému ochlazování prostoru díky neobsazeným plástům, případně celým nástavkům. Proto při zběžné prohlídce je třeba odstranit nevyhovující plásty (poškozené, prázdné staré…) a ponechat pouze nezbytný prostor s dostatečnými zásobami.

Tak přeji mnoho úspěchů – včelařská sezona začíná.