Srpen
Srpen pohledem AI
Včelařské pranostiky
Když v srpnu včela pilně nosí, zimu v síle včelstvo prosí.
Srpnový med a tichý úl, jsou včelařův největší půl úspěchu. (Lépe řečeno: „…jsou včelařovým největším úspěchem.“ Pokud chcete tradičnější znění: „Srpnový med a tichý úl – dobré zimy půl.“)
Kdo v srpnu včely dobře nakrmí a ošetří, tomu se na jaře úl radostí otevře.
Pokud je článek určený do včelařského časopisu nebo obecních novin, mohu vytvořit (AI) i pranostiky, které budou znít více jako staré lidové výroky, například ve stylu:
Jaký srpen ve včelíně, takové jaro na květině.
Co včelař v srpnu nezachrání, to mu jaro nenahradí.
Srpnová péče o včely přinese medné neděle.
Co dělá malovčelař v srpnu:
Srpen rozhoduje o příští sezóně
Veřejnost si často myslí, že práce včelaře končí posledním vytáčením medu. Ve skutečnosti je právě srpen jedním z nejdůležitějších měsíců celého včelařského roku. Platí to zejména pro drobné chovatele, kteří mohou každému včelstvu věnovat individuální péči. Kvalita práce odvedené v srpnu totiž významně ovlivňuje sílu včelstev, jejich úspěšné přezimování i výnosy medu v následující sezóně.
Po posledním medobraní nastává období, kdy je nutné připravit včelstva na zimu. Z úlů jsou odstraněny medníky a včelař provede důkladnou kontrolu každého včelstva. Posuzuje sílu včelstva, kvalitu matky, množství plodu i zásob. Slabá nebo bezmatečná včelstva bývá vhodné spojit se silnějšími. U malého počtu včelstev lze tato rozhodnutí provádět citlivě a s ohledem na stav každé jednotlivé včelí rodiny.
Největším nepřítelem včelstev v tomto období je roztoč Varroa destructor. Po ukončení snůšky se proto zahajují opatření ke snížení jeho populace. V současné době se využívá kombinace biologických, mechanických i veterinárně schválených metod podle doporučení odborníků a platné metodiky. Pravidelné sledování napadení a včasný zásah patří mezi základní předpoklady úspěšného přezimování. Zanedbání ochrany proti varroóze bývá jednou z nejčastějších příčin úhynů včelstev během zimy.
Současně začíná doplňování zimních zásob. V přírodě již bývá nektaru méně a včelstva potřebují dostatek kvalitního krmiva pro vytvoření zásob na několik zimních měsíců. Včelař proto podává cukerný roztok nebo invertní krmivo v několika dávkách tak, aby měly včely dostatek času zásoby zpracovat a uložit. Cílem není pouze doplnit zásoby, ale také podpořit výchovu dlouhověkých zimních včel, které přežijí až do jara.
Právě v srpnu se líhnou včely, které budou tvořit zimní generaci. Na rozdíl od letních včel se dožívají několika měsíců. Aby byly zdravé a vitální, musí vyrůstat v prostředí s nízkým napadením roztoči, dostatkem kvalitní potravy a dostatečným množstvím pylu. Proto je důležité, aby okolní krajina nabízela ještě pozdně kvetoucí rostliny, například svazenku, zlatobýl, jetel nebo různé byliny a keře poskytující pyl.
Srpen je také obdobím údržby včelařského vybavení. Po vytáčení medu je vhodné očistit a uskladnit medníkové nástavky, opravit poškozené rámky, vytřídit staré souše a připravit mezistěny pro příští rok. Pravidelná obměna starého díla přispívá ke zdravotnímu stavu včelstev a omezuje hromadění původců některých chorob.
Drobní včelaři mají oproti velkým provozům jednu významnou výhodu – mohou každému včelstvu věnovat více času. Snáze rozpoznají změny v chování včel, dříve odhalí případné problémy a mohou přizpůsobit péči konkrétním potřebám jednotlivých včelstev. Právě pečlivé pozorování a pravidelné kontroly představují jednu z největších předností malochovu.
Lze říci, že srpen je měsícem, kdy se rozhoduje o úspěchu příští včelařské sezóny. Včelař již sice nesklízí med, ale vytváří podmínky pro zdravá a silná včelstva, která na jaře rychle obnoví svou sílu a budou připravena využít první snůšku. Pečlivá práce v tomto období se vrací nejen v podobě dobrého zdravotního stavu včel, ale také kvalitní medné úrody v následujícím roce. Proto zkušení včelaři často říkají, že o příštím jaru se rozhoduje právě v srpnu.
A co tomu říká skutečný, živý včelař?
Tentokrát AI popsala činnost včelaře v srpnu celkem výstižně.
Správně uvedla, že je třeba včelstva včas nakrmit a ošetřit proti nemocím.
Ke krmení.
Je dobré krmení po sejmutí medníků rozdělit do několika dávek. Např. prvních 6-10 kg dát včelám hned po medování, potom cca 14-21 dnů provést přestávku, která umožní zavíčkovanému plodu vyběhnout, případně v tomto období zaléčit proti roztoči. Není dobré současně krmit a léčit. Pokud léčíme, měli bychom se držet doporučených návodů.
Krmení by mělo probíhat navečer, aby se snížilo riziko loupeží. Měli bychom zúžit česna, ale v současném horkém počasí bych to moc nedoporučoval, pouze u slabších včelstev. Po prodlevě dokrmit včelstva tak, aby každé včelstvo, které obsedá plochu odpovídající cca 3 nástavkům 39x24 (po 9-ti rámcích) dostalo tak 20kg cukru. Platí to obecně, ale zároveň i orientačně. Sám včelař musí posoudit, jak na tom, které včelstvo je. Přesto koncem srpna doporučuji provést kontrolu, jak krmení dopadlo, jestli náhodou nedošlo u některého včelstva k loupeži. Potom je třeba dokrmit. Pokud je některé včelstvo loupeno, musí se zúžit česno.
Někdy také po intenzivním přeléčení může dojit ke ztrátě matky, proto také ta kontrola.
K léčení.
Po dlouhých létech léčení a poskytování služeb s léčením jsem poněkud změnil názor na přístup k léčení.
V první řadě by si každý včelař měl udělat jasno proč se včely léčí a kdy se mají léčit. Přece pokud mám nějaký „koníček“ také se musím stále vzdělávat, abych byl se svou činností spokojen. Když chováme psy, kočky, králíky, rybičky atd. musíme se o jejich zdraví starat.
Dlouhá léta se každému včelaři podstrkoval návod kdy, jak a čím léčit. Na internetu se ale našly i protichůdné názory o zaručených přípravcích, odolných včelách atd. a tím pádem, že je zbytečné léčení, nebo se objevují i zaručené vlastní metody léčení. Názor „vždyť tu jsou včely milióny let a také je nikdo neléčil“ se také občas objevuje. A pak si tedy každý začíná léčit nebo neléčit jak chce. Kontrola byla a je minimální. V podstatě zajišťování léčiv každé organizaci zabírá volný čas a energii a často si někteří členové ani léčivo nevyzvednou. O aplikaci nemluvě, i když u všeho je přiložen leták.
Nyní, kdy se zřejmě zruší odběr vzorků na roztoče to bude platit dvojnásob. Proto snad bude lépe, když bude včelařit pouze ten, kdo o včely má zájem, kdo to bere opravdu jako hobby a ti včelaři, kteří vidí ve včelách jenom 200 Kč za sklenici medu, ať včelařit raději přestanou! Ono to určitě prospěje i zdraví včel.
Každá organizace by měla po diskuzi dát návrh členům, jak léčit a potom zařídit léčivo. Na první pohled se to zdá alibistické, ale ušetří se tím čas, finance a dobrovolná činnost, kterou bychom mohli věnovat svým včelstvům.